Miminko nebo batole chce při uspávání jen maminku (nebo tatínka)?

A jak zapojit oba rodiče (nebo prarodiče) do večerní rutiny a uspávání?

Večer se blíží, Vy byste si rádi na chvíli odpočinuli, ale děťátko "trvá" na tom, že ho musí uspat právě maminka. Jakýkoli pokus ze strany tatínka spouští pláč. Miminko se dere zpátky k mamince, a i když jste unavení, raději znovu "ustoupíte" ...

Jenomže někde uvnitř cítíte, že už to takhle dál nejde, a že by bylo fajn, kdyby večerní péči zvládl i druhý rodič. Že by bylo jednodušší, kdyby vaše děťátko nechtělo jen "toho jednoho". A že by se vám oběma ulevilo, kdybyste tu "superschopnost" uspávání měli oba dva, nebo dokonce někdo další (babička, tety, chůvy, a podobně).

Tohle období, kdy děťátko preferuje pouze jednoho rodiče, je normální. A ještě se možná tyhle preference několikrát změní! Věřte mi! Hlavně si to neberte osobně! :)

Proč děti někdy chtějí jen jednoho rodiče?

Děti si v určitých vývojových fázích vytvářejí silnější pouto k jednomu z rodičů. Obvykle k tomu, kdo s nimi tráví více času, kdo je častěji uspává, nosí, chová (anebo k tomu, kdo nemá vousy - berte s nadsázkou :)). Neznamená to, že by druhého rodiče neměly rády. Jen se prostě cítí jistěji s tím, s kým je častěji.

Je to fáze. Neznamená to, že se s tím nedá nic dělat. A už vůbec ne, že je chyba na Vaší straně. Děti zkrátka milují rutinu, známé prostředí a opakování. Pokud se něco mění a očekávání děťátka není naplněno, přichází protest.

Jak nastavit večerní rutinu tak, aby se mohli zapojit oba rodiče?

1. Rozdělte si rutinu na jednotlivé části

Večerní rutina může být rozdělená tak, že každý rodič má svou opakující se roli. Dítě díky tomu získá pocit bezpečí, ale zároveň se učí, že péči zvládne více lidí, nejen primární pečovatel.

Například:

• Jeden z rodičů děťátko koupe, druhý ukládá do postýlky.

• Jeden čistí zuby, druhý zpívá a zhasíná.

• Jeden rodič čte knížku, zatímco druhému rodiči sedí děťátko na klíně.

  
  

Rutina zůstává předvídatelná, a přitom není vázaná jen na jednoho z Vás.

2. Střídejte se!

Nebo to pojměte jinak! Mnoha rodinám víc vyhovuje střídání. Jeden den uspává maminka, druhý den tatínek. Děťátko na tuto změnu slovně připravujte (ať už je mu půl roku nebo dva roky):

„Dnes večer tě bude uspávat tatínek, maminka dnes večer bude odpočívat. Zítra zase maminka.“

Důležité je držet se domluveného plánu. Nečekejte, že děťátko přijme změnu hned s nadšením. Nebojte se trochy pláče, který je adekvátně regulován milujícím rodičem! Pokud dáte děťátku čas a prostor si zvyknout, začnou večery probíhat klidněji.

3. Pevné hranice: laskavě, ale důsledně

Ustupování může v dlouhodobém horizontu víc uškodit než pomoct. Vždy se sami sebe zeptejte: Dělám to proto, že mi to teď usnadní život, nebo proto, že je to tak opravdu správně? Pokud děťátku neustále ustupujete, děťátko tím získává zprávu, že když "dostatečně a dlouho protestuje", pravidla se změní.

Místo toho doporučuji říct například: „Rozumím, že chceš maminku. Dnes večer tě uspává tatínek. Pošlu ti pusinku a zbytek dokončíš s tatínkem, s ním je fakt sranda!" A když začne plakat? Tatínku, využijte své zbraně a pokuste se odvést pozornost jinam:

„Jé, podívej spadl mi ručník na zem, báááác, to sem ale popleta! Bááác!" nebo „Pojď se podívat do vany, co myslíš, že tam uvidíme? Ryby? Nééé, ty jsou jenom v rybníce přeci!" ...

Děťátko má právo cítit zklamání, ale Vy mu zároveň ukazujete, že hranice držíte! A že věříte, že to zvládne.

4. Každý rodič si může najít svůj vlastní styl

Uspávání nemusí vypadat stejně u každého. Někdo si s dítětem povídá, někdo čte, někdo zpívá, jiný jen tiše sedí. To všechno je v pořádku.

Důležité je, aby byl styl konzistentní. Pokud dítě ví, co od každého z Vás čekat, nevadí mu, že to probíhá trochu jinak.

Postupně si vytvoří důvěru i k druhému způsobu večerního usínání.

5. Jak připravit prarodiče na večerní hlídání?

Když dítě uspává babička nebo dědeček, je dobré je na večerní rutinu připravit. Jinak se může stát, že i s dobrým úmyslem naruší to, co už máte doma dobře nastavené.

Doporučuji:

• Sepsat jim jednoduchý přehled kroků, ideálně i s časovým rozvrhem. Napište jim taháček!

  • Klidně si celou rutinu s děťátkem natočte a ukažte prarodičům video - hned budou lépe vědět, co je čeká!

• Upozornit na pravidla, která dodržujete, ať už jsou jakákoli!

• Vyzkoušet si uspávání nanečisto, když jste doma (pro případ nouze)!

• Dodat jim povzbuzení, že to zvládnou, a že i když děťátko bude chvíli protestovat, rutina a klidný přístup jsou to nejdůležitější.

• Kdokoliv bude děťátko uspávat, musí cítít, že v něj věříte. Jinak bude těžko věřit sám v sebe. Dodejte jim odvahu!

Co když miminko usíná výhradně při kojení?

Pokud je uspávání spojené jen s kojením, může být obtížné, aby druhý rodič večerní péči převzal. Ale právě proto je dobré začít zavádět změny postupně.

Doporučuji:

• Oddělit kojení od usínání. Kojení probíhá ještě před koupelí nebo v jiné místnosti.

• Zbytek rutiny přebírá druhý rodič. Maminka v tuto chvíli drží tatínkovi palce. :)

• Tatínek v tuto chvíli přichází na nové způsoby, jak své miminko uspat (v náručí, v postýlce hlazením, vhodnou metodou spánkového tréninku, ...).

  
  

Děťátko si začne vytvářet nové spánkové asociace: zjistí, že usínání neznamená jen „mléko od maminky“, ale třeba i blízkost druhého rodiče!

Nečekejte změnu přes noc. A nenechte se zaskočit protestem. Vaše miminko je doposud zvyklé jen na jeden druh usínání. Jakékoli změny ve spánkových asociacích mohou dát pořádně zabrat a může trvat i 2 týdny, než se to vše podaří bez pláče.

Závěrem

Dítě, které vyžaduje jen jednoho rodiče, pouze hledá jistotu. A jistotu mu můžeme dát i tehdy, když ho učíme, že se o něj dokážou postarat i další blízcí.

Chce to čas, trpělivost, jasný plán a především spolupráci všech zúčastněných!

Pokud potřebujete pomoci s nastavením večerní rutiny nebo s tím, jak dítě postupně odnaučit usínat výhradně při kojení, mrkněte na naše kurzy a e-booky!